04.07.2018 - Pohotovost trochu jinak
V zápiscích z Keramiky jsem zmiňoval, že Ondra jel rovnou z hraní na zubní pohotovost. Ta ale nefungovala, vyrazil tedy se zubem začátkem tohohle týdne. A pak to vzalo prudkej obrat a Ondra teď leží ve fakultce po operaci slepáku... Držíme palce, přejem rychlý srůstání a doufáme, že to bude hratelný.
Trávím docela dost času ve studiu, nový songy jsou skoro ve finiši. Chvílema mi z toho už trochu hrabe, důkazem budiž následující kvíz, kterej jsem tvořil při zálohování dat.
Mejdánek ve studiu, kvíz č.1 - Najdi pět rozdílu

   
Tak vidíte... A bude hůř.
Držte Ondrovi palce.

Nahoru


Kozojedy, 29. června 2018
Hracholusky, Keramika, 30. června 2018
V Kozojedech na plácku u fotbaláku jsme byli poprvý. Cesta byla zajímavá - ač měl Mistr plán, kudy na místo pojedem, zapnul dvě navigace (jedna je zřejmě málo) a zmateně sledoval, jak ho každá z nich navádí jinou cestou. Nakonec to skončilo telefonátem do druhýho vozidla a místo moderní techniky nás navigoval Fanda...
Po dlouhý době jsme v Kozojedech zaznamenali diváky, kteří dorazili na tancovačku víc jak hodinu před začátkem, aby vyladili formu - to je velmi příjemnej zvyk a mohl by se klidně masově rozšířit. V čase startu zábavky tak bylo příjemně plno
, od druhý série i hezky tanečno. Připravenej playlist jsme spotřebovali téměř beze zbytku, pouze v posledním bloku Mistr dva kusy skočil z důvodu dýchavičnosti.
Byl to velmi povedenej a příjemnej večírek, zmínit musíme i skvělej pořadatelskej servis. Když jsme se na základně rozcházeli a rozjížděli k domovům, tma se pomalu měnila v mléčný šero. Moc se nám v Kozojedech líbilo. Technika, stále ještě v oslabení, zvládla všechno na jedna A a stihla to i celý nafotit - fotky můžete zkouknout tady.
V sobotu jsme byli letos poprvý v kempu Keramika u přehrady Hracholusky. Začátek sezony, ještě bylo poloprázdno, takovej línej bigbítovej podvečer. Souboru tenhle gig hodně sednul a i když nebyl parket narvanej, dali jsme si to s chutí a ve výborný náladě. Škoda hracího času - v momentě, kdy padala tma a zábavka měla tendenci gradovat, jsme to museli kvůli policejní hodině ukončit. Na základně jsme tak byli ještě před půlnocí. Ondra jel rovnou po vyložení beden na zubní pohotovost, snad mu to tam moc nezhvízdali. Vzal si s sebou jako podporu Bohyho, tak jen doufám, že místo u doktora neskončili v putyce nevalný úrovně... Pár obrázků Péťa Rejthar vyfotil, najdete je tady.

Nahoru


Chotěšov, klášter, 25 let MD Elektronik, 23. června 2018
Slatina, 23. června 2018
Cirkus se sešel na základně už před polednem, naložil nástrojovku a vyrazil do zhruba půl kilometru vzdálenýho kláštera na první štaci, oslavu čtvrtstoletí firmy MD Elektronik. Bylo to velký, skvěle připravený a skvěle zajištěný. Zatímco jsme čekali na zvukovku, měli vystoupení bikeři a parkuristi - to, co ti kluci vyváděli, chvílema popíralo fyzikální zákony. Měli jsme hrát od jedný, předtím půlhodina na nazvučení, tu ale do programu zapomněli započítat, takže jsme spáchali zvukovku a hned to odpálili. Nasypali jsme do publika z připravenýho programu co nám čas dovolil, do půl třetí jsme stihli asi dvě třetiny. Ač je funkce první kapely na bandlistu často nevděčná, tady byla odezva slušná, zaznamenali jsme i taneční kreace. Hezký to bylo, pár dokumentujících obrázků najdete tady.
Sbalili jsme, vrátili se na základnu, přeložili aparát a stihli i rychlý kafe.
Na Slatinu jsme dorazili chvíli po čtvrtý. Teprve na místě jsme zjistili, že už je to desátej ročník. Jestli mě pamět neklame, vynechali jsme pouze jednou, ty začátky už ale ze souboru pamatuju jenom já. Za těch deset let se na Slatině skoro nic nezměnilo, naštěstí. Pořád je to ta příjemná sešlost jako před lety, mejdan, kde všichni vědí, proč tam jsou a co se bude dít. Užili jsme si to, stejně tak i diváci. Někteří úplně, jako každej rok... Díky výročí byla i vsuvka s promítáním fotek z minulých ročníků a ohňostroj, rozjetá zábavka se tím protáhla skoro k půlnoci. Bylo "nemůžou", už opravdu nemohli.
Balení bylo poměrně rychlý, před naložením aparátu jsme se ale krapet zakecali a celý to protáhli, na základně jsme tak byli až po druhý hodině, to už byla únava hodně cítit. Byl to moc pěknej večírek, je to vidět i z pořízených fotek. Musím taky pochválit techniku, která jela Slatinu v oslabení, neboť je Véna na dovolený - zvládli to výborně.
Mimochodem, celek vždycky dělaj detaily. Přikládám fotku vstupenky ze Slatiny:

 
Dostali jsme i pamětní listy za věrnost, budu asi muset zřídit nějakou "síň tradic" a všechny tyhle artefakty tam nashromáždit. Jednou, až budu vetchým starcem, bude se na to hezky vzpomínat.

Nahoru


Stříbro, U Jevčáků, 16. června 2018
Na parkovišti U Jevčáků jsme byli podruhý. Pořadatelé přemístili podium, bylo teď víc na dosah sedícím. I když zábavka nebyla tak navštívená jako loni, diváků na její zdárnej průběh byl dostatek. Podržela nás hlavně místní fanouškovská buňka, která i záhy, asi při druhým songu, rozvířila parket. Pak už vířili i další, zejména po setmění. Hezkej večírek jsme ukončili chvíli před druhou a i když bylo balení poměrně disciplinovaný a rychlý, na základně jsme vykládali ve čtyři. Houkání v hlavě a svítání za okny mi bránilo ve spánku, usnul jsem až ve chvíli, kdy jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že spánek vynechám. Péťa Rejthar nafotil momentky, aparát má u sebe Mistr, kterej ovšem tráví neděli na venkovským sídle - čekám tedy, až fotky přepošle celosvětovou sítí (nejsem si jistej, jestli tahle vymoženost už na jeho haciendu dorazila).
Fotky dorazily večer, kdy se Mistr vrátil do civilizace... Najdete je tady.

Nahoru


Obora, 2. června 2018
Obora je standardní červnová štace, přijedou střelnice, bourací autíčka a náš cirkus. Hráli jsme ve čtyřech, Jirka Málek byl v Paříži, tuhle cestu naplánoval ještě před nástupem do našeho tělesa a ač ji chtěl zrušit, vymluvili jsme mu to.
Já byl po poledni na svatbě svýho kamaráda, když jsem se po obřadu pakoval k odjezdu, proběhl následující rozhovor:
"Kde hrajete?"
"V Oboře, na pouti. Hraju na basu, basista je v Paříži."
"Kdo bude hrát druhou kytaru?"
"Nikdo. I daleko slavnější kapely hráli s jednou kytarou."
"No jo, ale ty to uměli..."
Nevím, jestli to bylo dle tohohle soudu, každopádně jsme v dietní sestavě ždímali maximum. První série byla na zahnání plachosti, pak už začal rej, v Oboře tradiční. Malá nevinná, kterou tu musíme zahrát vždycky, byla s věnováním a sítí všech sítí byla přenášená do USA k těm, který na plácku u hasičárny nebyli.
Velmi pěknou zábavku jsme ukončili v jednu, základny jsme se dobrali přesně ve tři. Než jsem donutil tělo k spánku, za okny začínalo svítat.
Byl to hezkej večírek. Kromě výbornýho publika musíme vyzdvihnout taky skvělej pořadatelskej servis, kterýho se nám v Oboře dostává. Péťa Rejthar nafotil hromadu akčních snímků a i když žádná fotka nezachytí chemii tancovačky, trochu z toho okamžiku na ní zůstane.
Zapomněl jsem zmínit, že Ondra absolvoval zábavku hned po závodě Král Šumavy (což zbytek souboru považuje za známku počínajícího šílenství). Nejen že to přežil, dojel navíc s docela slušným výsledkem. I když chátráme, není to s náma ještě tak špatný.

Nahoru


27.05.2018 - Ve Lhotě na letišti jsme nehráli
Už po cestě na místo, když jsme u oplocení řešili, jestli jedeme dobře, nám kolemjdoucí pár říkal, že na rockovej fest jedeme špatně, že musíme na druhou stranu. Na druhou stranu jsme nejeli, ovšem na místě konání jsme zjistili, že ten fest skutečně probíhá asi kilometr od letiště. Pořadatelé z toho byli kapku vykulení a celou akci asi deset minut po našem příjezdu ukončili. Takže jsme sbalili bedny, který tam technika postavila už ráno, a zase odjeli. Slušnej vejlet... Letos máme smolíka, už se fakt těšíme do Obory, kde se snad bude hrát.

Nahoru

23.04.2018 - Máme nahráno,...

...takže to teď celý hodíme do míchačky a počkáme, co vypadne. Zrušená Seč nám nakonec paradoxně přišla vhod - cirkus se sešel v kompletní sestavě ve studiu a pěl a řval, abychom na tý nový placce měli taky vkusný sbory. Vkusný tedy rozhodně nebudou, ale budou tam, a to je hlavní... V úterý pak dorazil už jenom Véna a Mistr, společnýma silama dotvořili zbytek vokálních partů.
Jako důkaz předkládám fotku usilovně sborujícího souboru: 
Já se teď probírám tou hromadou natočených stop, snažím se rozklíčovat, co tím chtěli jednotliví artisti říct a taky se to snažím nějak zasadit do kontextu daných songů. Někdy je to úkol dosti náročnej, práce je to ale radostná, protože se to tímhle celý dostává do fáze, kdy se z tý hromady nezpracovaných dat začínají líhnout písničky. A, skromnost především, líhnou se velmi pěkně...

Nahoru


Ledce, 1. dubna 2018, velikonoční
Velikonoční neděle v Ledcích, to už je pro cirkus létama prověřená a zavedená štace, vracíme se sem rádi. I tentokrát to mělo ty správný parametry a průběh - parket se zaplnil při třetím songu a plnej vydržel až do závěrečných tři čtvrtě na dvě. Na basu s náma byl Jirka Málek, pojali jsme to dvoufázově - Jirka jako skoro každej basovej elév na první zábavce odehrál dvě série, pak jsme to "stáhli na tři pětky" a pokračovali ve čtyřech. Nechci napsat, že to bylo jedno, nebylo, ale večírek byl v tu chvíli tak pěkně rozjetej, že kdyby na podium vylezl jenom Mistr a doprovázel se na vozembouch, stejně by si publikum vytleskalo přídavek. Basový bedny, který stály pod podiem, měly hnízda na distanční tyče plný kořalky a piva, klasika.
Než jsme to celý sbalili a dorazili na základnu, byly skoro čtyři, houkání v hlavě se mi podařilo utlumit lehce po pátý.
Byl to parádní mejdan se vším, co k tomu patří. Děkujem do Ledců a přilehlých destinací, je radost hrát pro takový publikum. Péťa Rejthar nasekal spoustu obrázků, všechny dokumentujou, že to byla slušná jízda.

Nahoru


26.03.2018 - Když už máme různý krabice a krabičky,...
...neváháme je použít aneb práce na desce pokročily k druhý kytaře. Basa už zaznamenaná je, to jsem ale zapomněl zdokumentovat.



A touhle změtí to pak všechno vede do záznamu. Vždycky je vlastně příjemný překvapení, že se na konci ten signál objeví...
 

Nahoru

Staňkov, 10. března 2018
Do Staňkova jsme se vrátili zhruba po měsíci jako předkapela Kabát revivalu. Hráli jsme ve čtyřech, krátkou epizodu s Mírou coby basistou jsme po Luhovu ukončili.
Zvučil Fanda Vítek, na podiu to byl pokojíček. Celý to neslo všechny znaky předkapelování - lehce po devátý jsme vlezli na podium a nasypali do poloprázdnýho sálu hodinku rock and rollu, publikum se teprve scházelo. Na parket se odvážili fandové z Obory, strhli s sebou ještě pár dalších, jinak jsme byli taková kulisa k prvním žejdlíkům. Na podiu bylo příšerný horko, když jsme to po Káře a Na na na hey googbye ukončili, byli jsme všichni řádně promočený. My se pobavili skvěle, diváci si to patrně schovali až na hlavní program.
Péťa Rejthar pořídil nějaký obrázky, tentokrát hodně našich podobizen (lze je tedy použít ke strašení ratolestí předškolního věku), na parketu moc co fotit nebylo. Příjemnej gig.


Nahoru


Luhov, 3. března 2018
V Luhově jsme byli poprvý. V místním lokále na nás dejchly starý časy, smělo se ledacos, co se jinde nesmí. Odpolední maškarní rej se trochu protáhnul, DJ přivedl ratolesti do varu, program nabral mírnej skluz. Náš orchestr tak začal, po mírných problémech s přívodem, lehce po půl devátý, ze zvukovky jsme plynule přešli do první série.
Zábavka jela hned od začátku - hezky se to sešlo, parket se zaplnil zhruba při třetím songu, to pak vydrželo až do konce. Vlastně ani nevím, kdy jsme tenhle pěknej večírek ukončili, zapomněl jsem nainstalovat budík, kterej vozím na bigbít už asi deset let. Každopádně byl konec tak akorát,
část publika už vyrážela k domovu.
Krom tuny aparátu jsme pak museli nakládat i basovou složku souboru, která se uvedla do stavu začínajícího deliria - na to jsme už trochu starý, soubor má ve zvyku odcházet po svých.
Byl to parádní večírek, Péťa Rejthar ho pečlivě nafotil. Zdravíme do Luhova a rádi se vrátíme.

Nahoru


21.02.2018 - Se nám ten folk nějak hroutí...
...aneb co předcházelo líbezný španělce.
 
 
Tak uvidíme, co z toho vyleze, začíná to vypadat, že to zase bude "jen nějakej bigbít".

Nahoru


20.02.2018 - Zdánlivá nečinnost...

...souboru je skutečně jenom zdánlivá - jelikož je rockových a bigbítových kapel přehršel, rozhodli jsme se pro razantní změnu stylu a nadále se hodláme prezentovat procítěnými folkovými songy. Všechno to začnem novou deskou, kterou právě nahráváme. Na snímku můžete vidět Ondru, kterak nahrává titulní píseň Krámky...
 
Jo a vylíhnul se Luhov, potkat se tedy můžeme už v sobotu 3. března. Třeba už to bude folk jako řemen...

Nahoru

Staňkov, 27.1.2018, soukromá akce
Zatímco Česko ještě sčítalo hlasy z prezidenstký volby, my už valili směr Staňkov - bigbítu je totiž jedno, jestli žezlo drží král a nebo klaun. Soukromou oslavu ve staňkovským kulturáku už jsme si jednou dali, bylo to v přísálí, tentokrát už to Filip nasměroval na sál. Tamní podium známe z různých předskoků a rockových bálů, jestli mě paměť neklame, poprvý jsme si ho užili celej večer.
Pojali jsme to dvoufázově, první polovinu večera ve čtyřech, pak jsme nasadili novou basovou akvizici, Míru Kisela. Porval se s tím statečně, na podiu jsme se s ním cítili dobře, už to jen dotáhnout do fáze kompletního repertoiru.

V publiku byly i známý tváře z mnohem věhlasnějších těles, pár jejich songů jsme jim předvedli v naší osobitý úpravě. Jako na všech podobných oslavách, bylo to takový rozcouraný, rej propuknul až v závěru, kdy by zase všichni jančili do kuropění. To už jsme ale Mistra museli uložit k léčebnýmu spánku...
Balení bylo hodně veselý. Nadějný mládí souboru se slušně cinklo a nošení z části prospalo, bedny jsme odtahali my, staří a ostřílení vlci (nebo jehňátka?..). Ondru s Bohym jsem pak odexpedoval do studia k noclehu, to už se oba probrali a v hovoru o smyslech i nesmyslech jsme to protáhli do čtyř hodiny. Ráno jsme s Ondrou u kafe poslechli demáče na novou desku, takže vidíte, že na tom vážně děláme.
Hezkej mejdan, taková předzvěst večírků budoucích a snad i budoucí soupisky artistů. Péťa Rejthar tradičně fotil, výsledek najdete tady.

Nahoru

9.1.2018 - Sedmičku v letopočtu vystřídala osmička, ...

náš cirkus začal šestnáctej rok svojí existence. Většina artistů si už ty začátky nepamatuje, ti, co u toho byli, by možná raději zapomněli...
Rok 2017 byl pro Brufen dobrým rokem. Sice jsme vystřídali dva basisty, z nichž ani jeden neobstál, sice jsme splnili (odhadem) pouhou třetinu toho, co jsme si předsevzali (na druhou stranu, je to o třetinu víc než nic...), zároveň jsme ale odehráli spoustu pěkných zábavek, na nichž jsme se pobavili se spoustou skvělých lidí. I kdyby nic jinýho, tohle bohatě stačí.
Letos chcem konečně nahrát další desku, najít basistu, kterej bude trvanlivej, a do historie souboru přidat další řadu hezkých večírků. To první a druhý je na nás, s tím třetím nám musíte pomoc. V rozpisu jsou první vlaštovky pro tenhle rok, další záznamy by se ještě měly objevit.

Nahoru
 
TOPlist