03.11.2019 - Včera jsme testovali...
...novej kus nábytku, kterej si orchestr pořídil. Sice brontosauři analogu, zato ale s novým a naleštěným mixem. Večerní zkoušku jsem chtěl vyfotit taky, jsem ale málo in a zatím pořád podobný věci víc užívám než sdílím...



 

Nahoru

Obora, 28. září 2019
V Oboře hrajeme každej rok pouťovou na parketu, na sále jsme byli naposledy v roce 2016. Jestli mě paměť neklame, už tehdy to byl sál nekuřáckej, zatímco ostatní kulturáky byly ještě patřičně zahulený.
Vyráželi jsme s předstihem, stavění jsme si dali v klidným tempu a bez zádrhelů. Během první série chvíli trvalo, než cirkus rozhýbal páteční Drahotín, pak už to jelo obvyklým tempem. Parket se rozvlnil časně, to pak vydrželo až do konce. Jako vždycky v Oboře, Malou nevinnou si publikum odzpívalo samo, hezkej zážitek. Přišel se podívat Ondra, příjemně jsme poklábosili a na song Pár slov jsme ho vytáhli na podium. Zdráhal se, nicméně to za těch čtrnáct dnů nezapomněl.
Pěknej večírek jsme ukončili chvíli po jedný, bylo i pár přídavků. Část diváků se vehementně dožadovala Slonice, to jsme bohužel vyslyšet nemohli, po šachování se soupiskou umí tenhle song zhruba polovina artistů (Mistr vůbec netušil, že jsme takovej opus někdy hráli). Příště to napravíme.
Balení bylo velmi rychlý, cesta domů pomalá - hned při odjezdu to v Máně podivně a hlasitě prasklo, volant zaujal podivnou polohu a vozidlo dosti táhlo doprava. Ploužili jsme se na základnu padesátkou a rozvíjeli teorie, co je příčinnou defektu. Po vyložení pak část souboru zalehla pod auto s halogenem, jak se ale dalo předpokládat, pouze přibylo teorií...
Byla to hezká zábavka, byl to hezkej víkend. Fotky z Obory najdete tady.
Čeká nás teď období koncertní nečinnosti, zároveň ale usilovnýho zkoušení. Třeba se nám podaří trochu omezit míru improvizace a uvést aspoň některý songy do ustálený herní podoby. A třeba taky ne...

Nahoru

Drahotín, 27. září 2019, pouťová
V Drahotíně jsme byli poprvý. Probíhající pouť připomínaly dva řetízáky naproti nově zrekonstruovanýmu kulturáku. Problémy s elektrikou jsme si tentokrát zařídili z části sami špatnou redukcí (děkujeme za opravu), přívod ale nápor bigbítu ani tak zcela nevydržel a během večera několikrát poslal kapelu do tmy a ticha.
Sešlo se to hezky, záhy se naplnil parket, zábavka to byla velmi příjemná. Soubor se v novým složení první pětky snažil seč mohl, většinu záludností vyřešil zdárně, pár humorných míst se samozřejmě našlo. Ač jsme měli pečlivě domluvenou dramaturgii koncovky, improvizace to všechno posunula jinam a nakonec jsme zahráli o pár songů víc, než bylo původně v plánu. Končili jsme před druhou, část diváků už byla v tu chvíli v pelechu, ta druhá část, vytrvalejší, by chtěla pokračovat, ale tak je to vždycky.
Velmi jsme se pobavili, do Drahotína se určitě vrátíme. Fotky z večírku právě proběhlýho k nalezení zde.

Nahoru

Radčice, 14. září 2019
V Radčicích jsme byli naposledy v roce 2014. Letos jsme hráli na závěr slavnosti s historickýma fotkama a nafukovacím hradem. Počasí přálo víc než před týdnem, postupem večera příjemný babí léto vystřídal podzimní chlad.
Spustili jsme v plánovaných sedm, za světla k poslechu, po příchodu tmy i k tanci. Byl to hezkej rej, ovšem stejně jako před pěti lety, kdy zábavku ukončila policie, jsme ani tentokrát nedohráli. Do konce chybělo pět nebo šest songů, když jeden z tanečníků vletěl na podium a přistál Mistrovi na pedálu Helicon, což je takovej centrální mozek lidstva. Mělo to několik důsledků - za prvý se Mistr celkem logicky nasral, za druhý okamžitě zábavu ukončil, neb tanečníkův pád vylomil z přístroje zdířku přívodního kabelu. Ačkoli jsme kapela regionálních rozměrů, udělátka a hejblátka na podiu jsme nevystřelili na tři broky na pouti, zároveň ale nemáme ploty a security - občas se snažíme o osvětu, občas to i někdo pochopí, po podobným pádu už je pozdě. Následoval pokus o veřejnej lynč, kdy část publika vytočená víc než Mistr chtěla konat spravedlnost. Bylo to zbytečný, stejně jako samotnej pád. Přece nebudem před podiem natahovat pletivo...
Z jinak hezkýho večírku nemáme tentokrát ani fotky - Péťa Rejthar výjimečně nebyl, nikdo jinej neumí foťák zapnout.
Radčice byly poslední zábavkou, kterou odehrál Ondra jako řadovej artista. Loučení na základně bylo dojemný, chvíli to vypadalo, že jede Ondřej do Argentiny a už se nikdy nevrátí. Každopádně, bylo to moc hezkých osm let, Ondrovi děkujem za všechno, co pro soubor udělal, dveře má u nás vždycky otevřený, jak na podiu, tak kdekoli jinde. Kdybysme hráli hokej, Ondrův dres bysme vytáhli ke stropu haly a jeho číslo už by nesměl nikdo používat. Protože jsme bigbít, můžem mu pouze udělit funkci čestnýho předsedy kytarový sekce a bejt rádi za všechny večery, který jsme spolu strávili.
Už nějakej čas se s náma na podiu objevuje Martin Ciněk, Ondrovou demisí se přesouvá na standardní post na pravým křídle první pětky a jedeme dál. Ostrou premiéru týhle lajny máme za čtrnáct dní v Drahotíně a Oboře.

Nahoru

Chotěšov, Pod klášterem, 7. září 2019, pouťová
Pouťová v Chotěšově je už tradiční a zavedená štace. Oproti minulým rokům bylo trochu proti počasí - od rána jemně pršelo, teploměry se taky zrovna k závratným hodnotám nevyšplhaly. Logicky se to projevilo na počtu diváků, nebyl takovej nával jako v letech minulých, sešlo se to ale hezky a rozhodně dostatečně.
Večírek jsme odstartovali lehce po avizovaný sedmý hodině, záhy se naplnil i parket a pak už to jelo až do konce. Soubor hrál natěšeně a odhodlaně, docela zdatně vzpomínal na předepsaný party a jednotlivý songy interpretoval dle původních verzí. S houstnoucí tmou a zvyšující se hladinou omamných nápojů to zhoustlo i na parketu, byl to pěknej rej. Z pod hrací pergoly je vidět prvních pár řad, pohled to byl moc hezkej. V posledním bloku už trochu docházely síly, zejména Mistr to tlačil až na krev, i tak jsme z připravenýho playlistu odehráli všechny položky a zábavku ukončili kolem půlnoci.
Balení bylo veselý, plný nepublikovatelnýho humoru, v půl druhý jsme na základně vykládali. Byl to vydařenej mejdan, velmi jsme se pobavili, všem děkujem za parádní večer. Fotek je hromada, k prohlédnutí zde.

Nahoru

Hracholusky, Keramika, 24. srpna 2019
Druhá Keramika v řadě, čtvrtá tenhle rok a zároveň taky letošní poslední. Předbouřkový dusno dávalo různý signály, nakonec nespadla ani kapka, předpovědím navzdory.
Zábavka se rozjížděla pomaleji než před týdnem, v první sérii řádili hlavně artisti, kterým týdenní cyklus dodal jistotu a chuť k pohybu, na nás nevídanou. Rozhejbal to hlavně Ondra, kterej většinou hraje ve stylu Ramones, tedy čtyři kroky za celej večer. Jistoty pomalu nabývá i Martin, kterej už odehrál skoro všechny kusy - na konci září zredukujeme kytary zase na dva kusy, zatímco my budeme v Drahotíně, Ondra už to bude naplno drhnout s Garage Rattlesnakes.
Parket naplnila až tma, ta taky přilákala hejna mušek ke světlům. Padly návrhy přidat repelent do výrobníku mlhy, po minulým experimentu s mentolovou vůní jsme od nich upustili. Když jsme lehce před půl jedenáctý vyhlásili konec, část publika to nesla nelibě. Byla to ovšem přesně ta část, která se dostavila k muzice na poslední sérii a poté se divila, že artisti už pokračovat nehodlají. Nehodlali.
Byl to moc pěknej večírek, opět jsme se velmi pobavili. Žádná fotka sice nemůže zachytit naléhavost okamžiku, přesto jich Péťa Rejthar pořídil k dokumentárním účelům dost - shlédnout je můžete tady. Na Keramice se znovu uvidíme příští rok.
Po dlouhý době jsme byli káráni za přílišnou hlasitost produkce. Pro někoho málo, pro někoho moc - až nám přijdou vynadat i hluchoněmí, že hrajeme moc nahlas, bude to teprve objektivně hodně. Kdybychom to nastavili podle Mistra, bylo by to ještě o něco brutálnější, ten zná pouze jednu polohu ovladače volume, a to zcela naplno.

Nahoru

Hracholusky, Keramika, 17. srpna 2019
I třetí letošní Keramika byla deštivá. Pršelo v podstatě celou dobu, byl to ale jemnej deštík, kterej aparáty snesly a publikum neodradil. Jirka s Ondrou ve snaze vylepšit umělou mlhu nalili do výrobníku mentolovou náplň do elektronický cigarety. Výsledek nebyl podle očekávání, každý zamlžení bylo podobný útoku yperitem, po mentolový příchuti ani památky. Možná, kdybysme dávali při chemii aspoň trochu pozor, mohlo to dopadnout líp, takhle postupujem metodou pokus-omyl, která se v tomhle případě neosvědčila. Používáme ale stejnou metodu i na hudební produkci, tam to zatím funguje...
Zábavka se rozjela poměrně brzy. Léto se přehouplo do druhý poloviny, tma přichází o něco dřív a to bigbítu svědčí. Artisti předvedli svý party s jistotou, Roman, kterej trávil týden před Keramikou v Bulharsku, to občas ozdobil jazzovým přechodem. Ranařem večera byl jednoznačně Ondra, kterej přerval tři struny, tu poslední už ani neměnil a dohrál to na zbývajících pět.
Vyměřenej čas na Keramice nás donutil přeskákat některý songy, všechny zásadní jsme ale asi dali. Ovšem, stejně jako minule, k ukojení publika by jich bylo potřeba mnohem víc. Po posledním opusu překvapil zejména Mistr, kterej hýřil energií a nejevil žádný známky umírání, jak tomu zpravidla bejvá.
Hezkej večírek to byl, pobavili jsme se velmi. Péťa Rejthar tradičně pořídil fotodokumentaci, k nalezení zde.
Za skoro dvacet let, který jsem strávil v řadách cirkusu Brufen, jsem potkal hodně lidí. Je zajímavý, kolik z nich se prezentovalo jako někdejší klávesista Turba - jednoho jsme potkali v sobotu na Keramice, celkem jsme jich za ty roky napočítali minimálně deset. Znalec západočeskýho bigbítu Véna jmenovitě vypočetl skutečný klávesisty týhle legendy a z výčtu je jasný, že se po světě pohybuje spousta falešných hráčů...

Nahoru

Heřmanova Huť, hřiště, 10. srpna 2019
Na hřišti v Heřmance jsme byli poprvý. Od rána pršelo, radary ale tentokrát nelhaly, od pěti už ani nekáplo, takže nás trochu sužoval jen vítr, kterej si poradil i se stanem na mix. Po náležitým ukotvení stan další poryvy vydržel.
Zábavka se rozjela poměrně brzy. Na podiu nás bylo šest, třetí kytaru hrál do některých songů Martin Ciněk - Mistr to trefně definoval jako založení žákovskýho oddílu. Zvuk tří kytar se nám líbil, vyvinuli jsme teorii o násobení nástrojů, podle který je potřeba sehnat ještě dva basisty, tři kytaristy a osm zpěváků (bubeník překvapivě stačí jeden). Na častej dotaz pořadatelů letních seancí, zda-li nám bude stačit návěs, pak budeme odpovídat, že potřebujeme tři, ideálně postavený do půlkruhu...
Jednovíkendová pauza pocuchala části artistů paměťový karty, bylo hodně improvizace. Je to ještě rock and roll, nebo už je to špatný? Nevíme, hranice mezi tím je hodně křehká.
Příjemný publikum to s náma vydrželo i přes nastupující chlad až do závěrečný jedný. Sbalili jsme poměrně rychle, na základně jsme byli ve tři.
Byl to fajn večírek. Moc se nám v Heřmance líbilo a asi to bylo vzájemný, příští rok se na místním fotbaláku uvidíme znovu. Fotky z mejdanu právě proběhnuvšího najdete tady.
Jsou určitý atributy, který by dobrá rock and rollová kapela měla spňovat. My je nesplňujeme - s díky odmítáme všechna pozvání na drink, většina souboru řídí nebo nepije vůbec. O tomhle nedostatku víme, snažíme se to napravit usilovnějším plněním ostatních požadavků na zábavový tělesa.
"Ty jsi abstinent? Kde si k tomu přišel?"
"No ale chodím s tím k doktoru a snažím se to zlomit."
V rámci reverzního postupu protialkoholický osvěty navrhujeme poradny zasvěcující abstinenty do tajů opilosti. Ty plně vybavený by mohly mít i simulátor kocoviny.

Nahoru

Hracholusky, Keramika, 27. července 2019
Druhá letošní Keramika začala stejně jako ta první, deštěm. Naštěstí to nebyl takovej výplach jako v prvním případě a hrát se dalo. Vyklubala se z toho velmi hezká zábavka. Soubor hrál po jednovíkendový pauze natěšeně a odpočatě. Ač se někteří artisti povalovali na plážích letovisek, vzpomněli jsme téměř na všechny party. Sekáčem večera byl jednoznačně Fanda, kterej ve čtvrtek podstoupil chirurgickej zákrok srdce, v sobotu už zvučil. Když jsme se ptali, co mu to vlastně dělali, definoval to jako proplachování trubek vedoucích k pípě. Trefná metafora...
Večírek zahájili tancem ti nejmenší, s padající tmou se přidávali i rodiče. Neúprosnou policejní hodinu jsme o něco přetáhli, i tak by ale bylo k ukojení publika potřeba ještě víc.
Velmi jsme se pobavili. Na Keramiku se letos vrátíme ještě dvakrát. Fotky z proběhnuvšího večírku najdete tady.
V podstatě od chvíle, kdy jsem vstoupil do takzvanýho produktivního věku, neustále slýchám, že doba je zlá, bez dalších upřesňujících údajů. Ptal jsem se včera kluků, jestli vlastně někdy byla doba dobrá - pokud ne, chybí srovnávací faktor a tohle tvrzení je poněkud irelevantní. Co když je dobrá doba právě teď? A jak se to pozná? Včera na Keramice doba dobrá byla, o tom jsem přesvědčenej.

Nahoru

Křimice, U Mže, 13. července 2019
Po shlédnutí předpovědí převládala při brzkým odjezdu do Křimic spíš skepse, počasí se ale po pátečním průplachu umoudřilo, jedinej deštík přišel až po půlnoci, kdy už jsme odjížděli.
Navzdory prognózám se to sešlo docela hezky, parket lehce ožil už za světla, což měly na svědomí zejména ratolesti, který nepotřebujou zapíjet plachost. Jirka domluvil jako přání k narozeninám živej stream, čemuž předcházelo zuřivý nastavování telefonu s technickou podporou z řad diváků. No, někam jsme to poslali, snad to splnilo účel. Pro mě, brontosaura internetu, kterej považuje e-mail za dostačující formu komunikace, jsou podobný kousky pořád těžko uchopitelný.
Ten správnej rej přišel s tmou, při poslední sérii. Bylo to hezký a byla radost to sledovat. Vydařenou zábavku jsme ukončili chvíli po jedenáctý, četným žádostem o pokračování jsme nevyhověli, neb jsme až na výjimky dýchaviční starci a po pěti hodinách halekání jsme toho měli docela dost. I balení se neslo v uvolněným duchu večera, vyvinuli jsme teorii o žlutý tmě, ve který by byly líp vidět černý kryty na racky. Samozřejmě připadá v úvahu nastříkat ty dekly na žluto, ke správnýmu řešení jsme nedospěli.
Na základně, při manipulaci s těžšími kusy aparátu, vyřkl Mistr hrozivou kletbu. Je nepublikovatelná, temnější než celej Mordor, předpokládám, že se rychle zařadí do pokleslýho slovníku cirkusu.
Byl to fajn večer, velmi jsme se pobavili. Klobouček si zaslouží Péťa Rejthar, kterej při dovolenkový absenci Vény stihl všechno postavit, osvítit, nafotit a ještě pravidelně zalejvat kapelu. Fotky z Křimic zde.
Do Roští se vrátíme příští rok a vrátíme se rádi.

Nahoru

Hracholusky, Keramika, 12. července 2019
Na Keramice jsme stihli odehrát jenom zvukovku. Průtrž přišla přesně v 19:01, kdy jsme se chystali zahájit produkci. Podium na Keramice je sice zvukově přívětivý, na bocích a zadní straně ale dost otevřený - během minuty byla půlka nástrojovky pod vodou. Vytrhli jsme hlavní přívod a čekali, až přejde ta největší potopa, pak jsme začali sčítat škody. Opětovný zapnutí nepřipadalo v úvahu, některý kompotenty PA byly solidně prolitý. Naložili jsme to a přesunuli se na základnu, kde jsme u krbu seděli skoro do půlnoci a sežrali všechno, co jsem doma našel. Nakonec to byl příjemnej mejdan, nicméně hlavní činností kapely je hraní a toho jsme včera moc neužili. Sušíme co jde, zbytek hnije na autě. Dneska jedeme do Křimic, předpověď je hanebná, uvidíme tedy, jak to dopadne.
 

Hracholusky, Kotva, 29. června 2019
Na Kotvu už taky jezdíme drahně let, tentokrát to vyšlo na sobotu. Oproti čtvrtkům, který jsme tady hrávali v posledních ročnících, to mělo na návštěvu kladnej vliv, sešlo se to včas a pěkně. Podium je situovaný proti slunci, všechny svršky jsme propotili už při stavění, při samotným hraní pak už slunce naštěstí zapadalo.
Hrací čas na Kotvě má přísnou policejní hodinu, snažili jsme se do vyměřenýho bloku natěsnat co nejvíc songů, i tak by jich bylo k ukojení publika potřeba ještě víc. I taneční plácek ožil celkem záhy, diváci zřejmě vycítili naléhavost limitu a vydali se za pohybem už za světla, někteří v zajímavých kreacích.
Uteklo to rychle, hezkou zábavku jsme ukončili ve čtvrt na dvanáct, po dlouhý době jsme "dali ještě jednu" na četný žádosti z parketu. Obvykle to neděláme, neb jsme po pěti hodinách halekání dosti vysílení, díky kratšímu playlistu na Kotvě svolil i Mistr. Ukázalo se, že už jsme přídavek fakt dlouho nehráli a někteří artisti jen těžko vzpomínali na předepsaný akordy.
Většinou potkáváme při nočních cestách domů vysokou zvěř, po cestě z Kotvy to byly dvě lišky - zřejmě někde v okolí dávali dobrou noc. Jednu z nich jsme nemohli vyhnat z pod auta, okamžitě jsme pojali podezření na vzteklinu, Mistr chvíli váhal, nemá-li zkontrolovat pneumatiky, jestli nejsou prokousaný. Nebyly. Diskutovali jsme o nebezpečnosti vzteklý zvěře, a to jak lišek, tak ostatních druhů dravých šelem, zejména pak divokých koček. Vypadá to, že jednoznačně upřednostňujeme přítulný kočky domácí...
Fajn večírek, akční fotky k nahlédnutí zde.

Nahoru

Obora, 22. června 2019
Obora je v itineráři souboru tradiční štací. I přes déšť a mizernou předpověď jsme to rozbalili venku, byl to dobrej tah - sice pršelo celej večer, pořadatelé ale postavili velkej stan a přikryli tak značnou část sezení, louže na parketu pak několikrát vsákl rej tančících. Soubor sužovaly technický problémy, i to bejvá v Oboře zvykem a má-li něco přestat fungovat, stane se to právě tady. Nastalý potíže jsme více či méně elegantně obešli, i když o veselý momenty zapříčiněný stávkující technikou nebyla nouze. Parket se zaplnil s příchodem tmy, pak to ale navzdory počasí vydrželo až do konce. Vždycky sleduju, jak část publika dění usilovně natáčí a fotí a říkám si, že pokud takhle dokumentujou všechno, nikdy nebudou mít dostatek času to znovu shlídnout. Na druhou stranu, když se kalí (a to se bezesporu kalilo), může to bejt určitá vzpruha pro omámenou paměť. Každopádně, okamžik je lepší prožít teď a tady, tu chemii žádnej záznam zprostředkovat nemůže.
Ke konci někdo z parketu zavolal na Mistra "Dědku hobluj". Mistra to trochu poškorpilo, neb se cítí být stále mlád, takže hobloval tak usilovně, až to s ním v půli pátý série málem seklo. Vyčinili jsme mu, že pokud má zkolabovat, nemůže to bejt někde za rohem, ale musí se to v rámci show stát na podiu. Pak by to mohl někdo dokonce i zvěčnit a náš soubor regionálních parametrů by zaútočil na rubriky bulvárních plátků.
Hezkou zábavku jsme ukončili chvíli po jedný. Pršet přestalo a až do půl pátý, kdy jsem šel po dokumentu o stavbě přehrady Lipno spát, už ani nekáplo. Klasika. Byl to fajn mejdan. Fotky najdete tady.
 
 
Slatina, 15. června 2019
Hraní na Slatině má svoje specifika a zákonitosti, taky jedinečnou atmosféru, kdy jedem tak trochu mezi svý. Vzpomínali jsme na předchozí mejdany, kdy jsme se domů vraceli zničení alkoholem - dneska už sice v podstatě nepijem, zničení se ale vracíme taky, možná právě následkem minulých ročníků.
Všechno bylo tak, jak je už léta zvykem. Zábavka se rozjížděla zvolna, rej přišel až s tmou. Soubor hrál dosti naplno, zejména Roman dopiloval pár kusů takřka k dokonalosti (i když ta u soborů naší kategorie není tím hlavním cílem). Playlist jsme tentokrát přehráli kompletně, vydalo to něco přes pět hodin, od začátku v půl sedmý jsme to dotáhli skoro k půlnoci. Kapelní amatérští meteorologové předpovídali déšť na desátou, ten ale přišel až na konci, přesně v momentě, kdy jsme měli aparát připravenej na tanečním plácku k naložení. Jen co jsme mokrý bedny naskládali do auta, pršet přestalo, pochopitelně.
Byl to fajn mejdan, ostatně jako vždycky na tomhle konci světa. Zdravíme, rádi se vrátíme. Jak podotknul Roman - i kdyby nám na stejnej termín nabízeli kšeft za sto litrů, stejně pojedeme sem...
Fotky z večírku zde.
 

Křimice, U Mže, 25. května 2019
V restauraci U Mže známý pod názvem Roští jsme byli poprvý. Moc hezký místo, příjemnej mančaft za barem, všechno perfektně připravený. Zlobil hlavní přívod, i to pořadatelé vyřešili rychle a ku spokojenosti souboru. Na návštěvě se trochu promítlo probíhající MS v hokeji, technika sledovala přímej přenos u mixážního pultu na mobilech - možná, po výsledku, někteří z potencionálních diváků litovali, že se raději nešli poveselit.
Vlivem elektrických výpadků jsme začali s mírným zpožděním. Projevila se letitá zvyklost, že za světla tančí pouze děti a jejich matky, rej začal s příchodem tmy. Soubor předvedl standardní výkon s několika humornými momenty. Nakonec jsme spotřebovali celej playlist beze zbytku, hezkou zábavu jsme ukončili kolem půl dvanáctý.
Fotky jsou, ovšem Mistr vykazoval na konci známky celkovýho tělesnýho poničení, nicméně před obědem procitnul - album z Křimic zde.
Nutno ještě zmínit, že Ondra přijel rovnou na zábavu ze závodu Král Šumavy, kterej dokázal absolvovat celej a dokonce se o padesát míst zlepšil vůči roku předchozímu. Pro zbytek souboru výkon neuvěřitelnej, hraníčící z šílenstvím...

Nahoru

Plzeň, U pramenů, 11. května 2019
Na svatbě už jsme několikrát hráli. Tahle byla trochu speciální, alespoň pro mne, vdávala se mi sestra. Na přání novomanželů jsme to pojali akusticky, i když to nakonec byl docela slušnej rock and roll. V prostředí, jako je hotel U pramenů, se náš cirkus nevyskytuje příliš často, i skladba publika bejvá většinou diametrálně odlišná, průběh večera ale všechny rozdíly smazal, byl to hezkej mejdan. Začali jsme s mírným skluzem, do vyměřený desátý jsme pak vtěsnali skoro celej standardní playlist, někteří svatebčani neměli daleko k protančeným střevíčkům. Po zabalení aparátu jsme se trochu pověnovali švédskýmu stolu, většinou to v našem podání byla švédská trojka (tedy tři chody...) - i raut byl poměrně vzdálen tomu, co soubor většinou večeří, náležitě jsme si to užili.
Novomanželům Martině a Romanovi přejeme hodně štěstí a zdraví. Doufáme, že otřepaný heslo "co Brufen spojil rozpojit nelze" bude fungovat i v tomhle případě...

Nahoru

Ledce, velikonoční 21. dubna 2019
Velikonoční Ledce jsou už tradiční zastávka souboru. Ačkoli jsme dva měsíce nevylezli na podium, poctivě jsme si to odmakali ve zkušebně, což bylo znát nejen na playlistu, ale i jistotě jeho provedení. Drobný potíže měla technika při zvukovce, začátek se trochu posunul. Cirkus předvedl natěšenej a odhodlanej výkon, rychle se to přeneslo na parket - od úvodní Vylezli jsme z garáže to byl hezkej rej, sličný slečny dělaly ladný pohyby, mládenci se mužně klátili. Z vyměřený dávky šedesáti songů jsme spotřebovali skoro všechny, slušnou odezvu zaznamenaly některý opusy z poslední desky. Moc hezkou zábavku jsme ukončili chvíli po jedný, zvěřinovej gulášek byl potom pomyslnou třešničkou na dortu. Byl to parádní večírek, skvěle jsme se pobavili, rádi se napřesrok vrátíme. Fotky jsou, Péťa Rejthar lovil momentky jako čert, najdete je tady.
 
 
Myslovice, 9. února 2019
V Myslovicích jsme byli už v roce 2014, to bylo na sále, tentokrát nás to zaválo do statku Česká lípa. Prostředí malebný, bigbít tu působil skoro až nepatřičně. Vměstnali jsme se do vymezenýho prostoru, po dlouhý době jsme měli potíže s aparáty - buď to bylo vinou dietního přívodu, nebo se začaly loučit koncový lampy, až testy ukážou. Večírek byl hodně komorní, taky ale hodně příjemnej. Občas jsme improvizovali, občas jsme si na svý party vzpomněli, letitá klasika. Končili jsme před jednou, díky hodně zmenšenýmu aparátu bylo balení rychlý, na základně jsme byli v půl třetí. Těžká prokrastinace v řadách techniky způsobila, že nemáme ani žádný momentky. Celá akce byla v duchu zabijačkových hodů, bohatá výslužka výrazně narušila povánoční dietní plány. Hezkej večer.
 
 
Hunčice, 19. ledna 2019
V Hunčicích jsme byli už v roce 2012, to ale pamatujem jenom já a Fanda, zasloužilí brontosauři souboru. První letošní zábavka byla zároveň premiérou nový sestavy. Vyrazili jsme s dostatečným předstihem, abychom všechno v pohodě nazvučili a zabránili tak zbytečnýmu stresu. Ten se stejně u některých artistů dostavil, trémě podlehl dokonce i Mistr v obavě o jindy líbeznej tón svýho projevu... Všechno to ale spadlo s prvním songem - Roman to za bubnama dával parádně hned od první rány, od třetího songu přišly i první taneční kreace. Narazili jsme během večera na pár veselých míst, vyřešili jsme je jako vždycky bezuzdnou improvizací - tak ostatně řešíme skoro všechno, někdy i celý songy od začátku do konce...
Docela hezkou taškařici jsme ukončili pár minut po jedný, disciplinovaný balení uspíšilo odjezd, na základně jsme byli okolo třetí. Hezkej večírek. Jak už je zvykem, Péťa Rejthar pořídil akční momentky.
Nová sestava zdá se nadějnou, po personálních otočkách v minulých dvou letech si přejem, ať to chvíli vydrží. Jak praví klasik, rock and roll to není prdel - snad se tedy nějakej čas nic měnit nebude. Rozpis ladíme, brzy vyvěsím domluvený akce pro tenhle rok.

Nahoru
 
 
TOPlist