Archiv 7-12/2013

- Plzeň, Merlin, 25. prosince 2013
- Chotěšov, restaurace ND, 7. prosince 2013 - akusticky
- Bolešiny, 30. listopadu 2013
- Chotěšov, Ve dvorku, 15. listopadu 2013
- Vstiš, 9. listopadu 2013
- Plzeň, Merlin, 2. listopadu 2013
- Chotěšov, Ve dvorku, 18. října 2013 + Myslovice, 19. října 2013
- Ledce, soukromá akce, 12. října 2013
- Srbice, support skupiny Mash, 4. října 2013 + Plzeň, Merlin, 5. října 2013
-
Heřmanova Huť, 28. září 2013
- Chotěšov, Ve dvorku, 20. září 2013
-
Plzeň, Merlin, 6. září 2013 + Chotěšov, Pod klášterem, pouťová, 7. září 2013
- Chotěšov, hřiště, 31. srpna 2013
- Hracholusky, Nový most, 23. srpna 2013 + Stýskaly, 24. srpna 2013

- Radčice, 17. srpna 2013
- Obora, 9. srpna 2013
- Hracholusky, Kotva, 3. srpna 2013 +
   Horní Lukavice, 4. sprna 2013, support Kabát revivalu Plzeň

- Staňkov, U lávky,  + Chotěšov, hřiště (support Kabát revivalu), 27. července 2013 +
   Horšovský Týn, bar Kobra, pouť, 28. července 2013

- Plzeň, Merlin, 19. července 2013 +
   Hoštičky, 20. července 2013,  support Kabát revivalu

- Holýšov, Pekelný ostrov, 13. července 2013 + Všekary, 13. července 2013

- Hracholusky, Nový most, 6. července 2013



Plzeň, Merlin, 25. prosince 2013
Tak letos naposled, říkali jsme si, když jsme v pět hodin nakládali aparát. Nálada byla svátečně slavnostní, probrali jsme vánoční dary a po cestě se shodli, že před různýma náplavama zpoza moře jednoznačně preferujem Ježíška.
Když jsme v Merlinu řešili, kdo bude svítit, objevil se Fanda, kterej neměl jet, neboť ho pár dní před bigbítem skolila horečka - i když pořád s teplotou poněkud nad normál, dorazil, vzal to jako léčebnou kůru.
Večírek se velmi vydařil, bylo plno, veselo a tanečno. Cirkus hrál i po kratší pauze relativně v pohodě, nasázeli jsme pár nových kousků a předvedli i čtyři kapku svérázně upravený koledy.
Celá taškařice se protáhla do půl druhý, před závěrem jsme všem zúčastněným popřáli, aby se na konci roku mohli ohlídnout a říct si, že to, slovy klasika, nebyl ztracenej čas - to přejem i všem ostatním.
Balení bylo rychlý, odjížděli jsme v době, kdy část publika ještě nepovažovala večer za skončenej. Moc hezkej dýchánek to byl, fotky najdete tady.

Nahoru

Chotěšov, restaurace ND, 7. prosince 2013 - akusticky
"Národňák" máme asi tři sta metrů od základny, tentokrát se to vážně hodilo - i když na akustický vystoupení potřebujem výrazně méně věcí, podařilo se nám jich i tak zapomenout dostatek, vraceli jsme se dvakrát.
Lokál se velmi pěkně zaplnil a večírek se záhy příjemně rozjel. Michal se vytasil s cajonem, dalo to našemu "akustickýmu" snažení (pořád taháme drátů dost a dost) hezkej základ a poněkud větší řád než minulý bonga. S postupem času přibejvalo tance, v určitý chvíli jsme museli dokonce použít nesympatickou výhružku "slezte z těch stolů, jinak dál nehrajem..."
Moc pěknej večírek jsme zakončili před jednou a protože v našich řadách pili i někteří obvyklý abstinenti, aparát jsme naskládali do kuchyně a naplánovali odvežení až na nedělní odpoledne. Příjemnou tečkou pak byl guláš od Hanky a Jirky, tradičně výbornej. Před půl druhou jsme s Michalem naložili použitýho řidiče do auta (na místo spolujezdce, pochopitelně) a vyrazili k domovu. Vydařenej mejdan to byl, dokumentace to jasně potrvzuje.

Nahoru

Bolešiny, 30. listopadu 2013
V pěkným bolešinským kulturáku jsme byli podruhý. Přes den probíhal dětskej rej, některý ratolesti kroužily po parketu ještě v době našeho příjezdu. Postavili jsme, zvukovka byla tentokrát o něco delší, trochu jsme s tím bojovali. Navíc se zasekla mlha, takže jsme sál proměnili v solidní blata, zcela logicky se v ten moment zasekly i větráky na sále...
Žádnej nával se nekonal, po domluvě s pořadatelem jsme posunuli začátek na půl desátou. Co chybělo publiku na kvantitě dohnalo kvalitou - večírek se záhy příjemně rozjel, vydrželo to až do závěrečný půl druhý. Soubor předvedl dva nový covery, oproti očekávání (nasadili jsme oba opusy po jedný zkoušce) jsme tápali minimálně. Ondra dosáhl krátce před zábavou věku, kdy by i v Americe směl pít pivo, na oslavu přinesl různý lahůdky, měli jsme to i s občerstvením. Pohoda na podiu i pod ním vybičovala Luboše k nevídanýmu atletickýmu výkonu, tolik toho ještě na žádný zábavě nenaběhal.
Balení bylo docela rychlý a spořádaný, cestou domů klasická zastávka na benzínce u Borov, opět stejnej starší pán za pultem, opět stejně vstřícnej a příjemnej i ve čtyři ráno. V pět jsem usínal, v hlavě mi hučelo jak v úle a pořád dokola jsem si, kdoví proč, zpíval You Really Got Me, kterou jsme kdysi hrávali s textem pana inženýra Oplta - tenkrát jsme se snažili napodobit verzi od Van Halen, v neděli nad ránem mi ale v hlavě zněla původní verze od skupiny Kinks (myslím, že z roku 1963). Hezkej večírek, fotky najdete tady.

Nahoru

26.11.2013 - Absurdity máme celkem rádi...
...a právě proto jsme poňoukali naše fanoušky k hlasování do ankety Český slavík. Bohužel, na vyhlížený mety nejnižší jsme se nepodívali, příští rok musíme agitku pojmout trochu hektičtěji... Každopádně, dík všem, který volili v záplavě slavných jmen náš relativně neznámej cirkus.

Nahoru

Chotěšov, Ve dvorku, 15. listopadu 2013
Po dvou vydařených zábavičkách se to tentokrát Ve dvorku příliš nepovedlo, čekání na publikum se ukázalo bejt spíš čekáním na Godota. Po domluvě s pořadatelem jsme posunuli výkop na devátou hodinu, příchod několika opozdilců pak počet diváků skoro zdvojnásobil...
Nasazení souboru bylo i přes slabou návštěvu obvyklý, v podstatě jsme vynechali průvodní slovo (z jiných důvodů než minulej tejden - nebylo příliš ke komu promlouvat), nakonec se na horní palubě tančilo. Rytmická sekce vyrobila pár hodně bluesových okamžiků, i s tím si ale cirkus poradil. Novej cover slavil úspěch i tentokrát.
Večírek (v kontextu těch minulých poněkud nemastnej neslanej) jsme ukončili chvíli po půlnoci, kdy se začala chystat na cestu domů i část z tý hrstky příchozích. Balení bylo rychlý, skoro až překotný, pozice jsme vyklidili v rekordním čase. Po vyložení aparátu se část cirkusu vydala hledat benzínku za účelem jídla - jelikož nedostatkem týhle komodity naše domáctnost netrpí, gastronomickýho výletu jsem se neúčastnil a kolem jedný (což je vážně neobvyklý) už byl v pelechu. Příště snad s větší účastí... Momentky zde.

Nahoru

Vstiš, 9. listopadu 2013
Ve Vstiši ukončovali motokrosaři sezónu - když jsme v šest dorazili na místo a stěhovali aparát, právě vyhlašovali výsledky, se vším všudy, i stupně vítězů byly. Sál byl patřičně vyzdobenej, podium lemovaly pneumatiky, u stropu visely dresy. Zatímco úspěšní jezdci přebírali poháry, stihli jsme postavit a hned po vyhlášení i nazvučit.
Od začátku bylo pěkně plno, pořadatelé improvizovaně vyráběli další místa k sezení, zábava jela od prvního songu. Soubor hrál v pohodě, mydlili jsme to skoro bez průvodního slova, zařadili jsme i jeden novej cover. Horko na podiu bylo pekelný, zase z nás cákal pot po širokým okolí.
Ne všichni vydrželi až do konce, přesto bylo na sále ve čtvrt na dvě, kdy jsme končili, pořád dost tancechtivých, někteří to pak ještě dorazili na reprodukovanou hudbu (klasiky San Francisco a Leaving On The Jet Plane pouštíme od pouťový v Chotěšově už pravidelně).
Balení bylo rychlý a příkladný, hnal nás hlad, vidina guláše vybičovala celej soubor k asi rekordnímu uklízecímu času. Odměna byla patřičná, guláš byl výbornej. Nezvykle brzo, ve tři hodiny, jsem doma listoval Vieweghovým Životem po životě. Moc pěknej večírek, je to vidět i z dokumentace.

Nahoru

Plzeň, Merlin, 2. listopadu 2013
Do Merlinu se vždycky těšíme, už dlouho tam mají vystoupení našeho cirkusu výbornou atmosféru a správnej náboj, tentokrát to bylo snad ještě o level vejš. Začínali jsme jako obvykle po čtvrt na devět, celou první sérii nás trápily technický potíže (podobný věci se nikdy neprojeví při zvukovce) - Bob a Karel běhali a drátovali, jak to v takových chvílích vždycky bejvá, závada byla až v posledním komponentu, odhalili ji tedy až po přepojení poloviny aparátu a výměně nemála kabelů. K tomu se přidal i Michal, kterej rozmlátil činel hned v prvním songu...
Sešlo se to hezky, někteří dorazili poměrně z daleka, ukázala se spousta známých tváří, zábavička jela už od začátku. Soubor oprášil a znovu zařadil do playlistu Kladivo, zahráli jsme ho ovšem poněkud bluesověji, než jsme všichni předpokládali... Opět se tančilo skoro v celým lokále, postupem času i na stolech.
Končili jsme před jednou, část techniky byla tradičně v deliriu, Vaška jsme odeslali se zdravotní indispozicí domů hned po posledním opusu, balení se trochu protáhlo. Hlad byl tentokrát asi větší než jindy, při zastávce na sulkovský benzínce to někteří vzali dvoukolově (a někteří neúnavně krmili drobnýma nefunkční automat na kafe).
Děkujem všem, kteří dorazili a přichystali parádní večírek, velmi jsme se pobavili, vznikla záplava fotek.

Nahoru

Chotěšov, Ve dvorku, 18. října 2013 + Myslovice, 19. října 2013
Na páteční zábavu jsme ze zákládny vyrazili pěšky. Prostor už nás nepřekvapil, naložili jsme jenom to nejnutnější, Vašek se při stavění vytasil s novým Ampegem. Lokál se nakonec příjemně zaplnil a postupem večera i roztančil. Fanda tentokrát (světla jsme nestavěli) působil jako samostatná jednotka a svůj talent rozvinul naplno, pracoval na tom už od odpoledne a zasloužený výsledky se dostavily. Vyklubalo se několik nových lásek, skončilo to jak to někdy končívá - hromadou kapesníků. Po cestě domů, opět pěšky, jsme jako jediný možný řešení týhle situace zvolili odstěhování do Karlových Varů... Hrát na domácí půdě má svoje výhody, ve dvě už jsem byl v pelechu s druhým dílem Payna. Pěknej komorní mejdan. Fotky tentokrát pořizoval většinou Fanda, vzhledem k výše zmíněnýmu jsem se asi hodinu probíral neuvěřitelným množstvím záběrů, většina z nich byla pochopitelně nepoužitelná (i když nemám celkem nic proti romantickým výřezům zdiva nebo běžícímu hmyzu). Ty, kde se mistrovi povedlo zachytit něco z večírku, najdete tady.
V sobotu jsme vyrazili do Myslovic. Večer před tím tam měli na diskotéce ošklivou bojovou vložku, ochranka byla posílená - svět je malej, potkal jsem kluky, který tuhle nevděčnou práci jezdili dělat do Chotěšova. Naštěstí byl celej večer klid.
Zábavu jsme odstartovali chvíli po devátý. Lidí přišlo málo, i tak jsme se velmi pobavili, někteří obvyklí řidiči neřídili a doháněli deficit. Několikrát vypadla elektrika, trochu symbolicky i v posledním kile poslední písničky, takhle jsme asi ještě nekončili (i když pamatuju dýmovnici, která ukončila jednu ze zábav na chotěšovským Svazarmu...). Pan pořadatel kvitoval naše snažení s velkým povděkem, na začátek roku plánuje opakování, snad s větší diváckou účastí.
Po cestě domů nás hlad zahnal na benzínku hned v Klatovech, bylo ale zavřeno, míst, kde se nad ránem může hladovej muzikant najíst, valem ubývá. Zachránila nás až pumpa u Poříčí, stavěli jsme tam už po několikátý, vždycky je tam stejnej postarší pán, kterej nás vítá i ve čtyři ráno s neuvěřitelnou přívětivostí (jednou jsme tam byli v takovým stavu, že jsem propad dojmu setkání s bohem...). Před pátou jsem uléhal. Hezkej i když málo navštívenej večer, snímky najdete tady.

Nahoru

Ledce, soukromá akce, 12. října 2013
Soukromý akce nehrajem tak často, máme na ně ale štěstí, většinou bejvaj hodně vypečený. I tahle byla.
Po příjezdu do ledecký hasičárny jsme se začali vměstnávat do nám určenýho výklenku, ke zvětšení prostoru bylo potřeba trochu postrčit hasičský auto, což se neukázalo jako zrovna jednoduchej úkol, nicméně podařilo se. V nestandardním rozestavení (Ondra jako skrytej hráč zpoza sloupu) jsme spustili chvíli po osmý. První dvě série byly na poslech a ke konzumaci. V polovině večera, o druhý pauze, dostal oslavenec darem nosála. Chudák nosál, nejdřív skrytej v temnu krabice, byl posléze vybalen a z neutěšenosti svý klece najednou čelil rozjuchaným komentářům třiceti více či méně opilých diváků. Udělal to, co by v podobný chvíli udělal každej, posral se strachy....
Večírek pak nabral moc hezkej spád, konzumace se projevila, parket se zaplnil. Soubor hrál v pohodě, Michal některý songy skoro spojoval, jelo to pěkně. Improvizovaně jsme na přání zařadili Když jde malý bobr spát, snad to aspoň trochu připomínalo Skoumalův originál.
Celou taškařici jsme po několika přídavcích zakončili ve čtvrt na dvě, zabalili, což bylo tentokrát velmi rychlý, povečeřeli a vyrazili k domovu. Doma jsem obvyklý hučení v hlavě zaháněl čtením Paynova Mládí v hajzlu, v kontextu slavených narozenin správně zvolenej relax. Málokdy se mi něco zdá, tentokrát, a možná to bylo vlivem kombinace tabletek s pseudoefedrinem proti chřipce a vypitýho piva, se sen dostavil - když jsem po čtvrtý hodině konečně upadnul do mrákotnýho spánku, zdálo se mi o koncertu Metallicy v kapitulní síni chotěšovskýho kláštera, důchodce u vstupu po mě chtěl deset korun... Hezkej večírek, je to vidět i z pořízených záběrů.

Nahoru

Srbice, support skupiny Mash, 4. října 2013
Plzeň, Merlin, 5. října 2013
V srbickým kulturáku jsme byli poprvý. Když jsme dorazili, zvuk už stál, po nastěhování a postavení fidlátek jsme nazvučili, což přineslo jistý obtíže, dlouho se nedařilo odstranit vazbu z mýho mikrofonu. Pak jsem chvíli poklábosil s klukama z Mashe, neviděli jsme se dlouho, Fanda mezitím zajal jejich techniky a snažil se je u baru zlikvidovat. Obsah sklenic jsem jim neprověřoval, ale jak Fandu znám, měl barvu, kterou nosí vodník na svým fráčku... Technici vydrželi, Fanda o něco míň. Pár minut po devátý jsme spustili. V sále rozhodně nebylo plno, do tanečních kreací se pustili pouze ti, který jsme na místo sami dopravili. Hodinovej set jsme si užili, na konci jsme sklidili skromnej potlesk a urychleně uvolnili podium Mashi. Shlídli jsme první hodinu jejich vystoupení, hráli skvěle, rozhodně by si to zasloužilo větší diváckou podporu. S vidinou dalšího hraní v sobotu a vlivem začínajícího zdravotního rozkladu pak posádka Máňi druhé naskočila do vozu a vydala se k domovu. Jak dopadl zbytek zatím netuším, při našem odjezdu zatím stále a statečně odolávali dalším drinkům... Karel pořídil z našeho předskoku několik snímků.
V sobotu se soubor sešel, klasicky na Merlin, v pět, dění minulýho večera shrnul Ondra lakonicky větou "vykropili jsme si kedlubny". V Merlinu jsme postavili a zadrátovali, při zapnutí aparátu nehrála jedna strana, po horečným bádání a přepojování jsme zjistili, že za ty léta s bigbítem jsou první písmena abecedy už pod Bobovu rozlišovací schopnost, po zapíchnutí kabelu A do zdířky A to hrát začalo... Spustili jsme před půl devátou. Přišlo hodně známých tváří, večírek se rozjel záhy a moc pěkně, byl to velmi vypečenej a veselej mejdan. U mnohých diváků i některých členů souboru došlo v nastalý euforii k přímýmu ovlivnění neurotransmiterů, který způsobila zodpovědná a náležitá intoxikace. Po přehrání standardního playlistu, kterej obvykle čítá padesát sedm opusů, a několika vyžádaných přídavků jsme vydařenou zábavičku ukončili v půl druhý. Balení si, vzhledem k výše zmíněným jevům, moc nepamatuju, probrala mě až zastávka na sulkovský benzínce. Spát jsem šel v pět, když mě v deset dopoledne probudila žízeň, zase mi v hlavě hučelo. Čím to ?.. Moc pěkná taškařice, vzniklo velký množství dokumentace.

Nahoru

Heřmanova Huť, 28. září 2013
V nekuřáckým sále spolkovýho domu, kde se hraje v prvním patře, takže stěhování aparátu je docela rozcvička, vždycky trochu bojujeme se zvukem - bylo to tak i tentokrát, celou první sérii to Bob doháněl a likvidoval houkání, výkon byl trochu jalovej (monitory se v některých momentech měnily z pomocníků na nepřítele). Od druhýho bloku, jako mávnutím otřepanýho kouzelnýho proutku, se zvuk výrazně zlepšil, soubor se uklidnil a zábava rozjela. Nebylo zrovna narváno k prasknutí, ale počet diváků stačil na pěknej taneční rej, kterej pak vydržel až do závěrečný druhý hodiny. Vašek hrál v pozici sedícího střelce - výron kotníku mu znemožnil jinej pohyb než o berlích, při balení to ale mělo nespornou výhodu... Stejně jako o každý pauze, i na konci jsme při nošení procházeli kordonem kuřáků, některý dýmy ale v tu chvíli nepocházely jenom z legálních tabákových výrobků. Domů jsme to vzali přes nýřanskou benzínku, kde jsme nad ránem, zatímco Fanda rozvážel groupies, popustili uzdu dalšímu z koníčků, který s bigbítem souvisí, nočnímu obžerství. Spát jsem šel v pět, když jsem po necelých pěti hodinách vstával, ještě pořád mi v hlavě hučelo. Hezkej večírek, fotky najdete tady.

Nahoru

Chotěšov, Ve dvorku, 20. září 2013
Od základny je to do restaurace Ve dvorku asi čtyřista metrů, po dlouhý době vyrazila část souboru na bigbít pěšky. V příjemným interiéru jsme postavili hodně ořezanou část aparátu, nazvučili a před půl devátou spustili, to už byl lokál příjemně zaplněnej. Večírek se rozjel docela brzo, po prvním bloku naše technika uklidila jeden ze stolů, aby bylo vůbec kde provozovat taneční rej, poté, snad z důvodu nedostatku další činnosti, podlehla z části úplnýmu zničení. Komorní mejdan jsme ukončili v jednu, balení bylo rychlý, pak jsme si s Ondrou dali pseudolingvistickou vložku na téma použití slov zhola a tuze v běžných větách (zatímco Karel vítal Mazlíka do rodiny..) a opět pěšky vyrazili k domovu. Příjemnej večírek, opakování bude v říjnu.
Většinou to tenhle rok na zábavách vypadá na fotografickou soutěž a občas se zdá, že fotoaparátů vozíme víc než nástrojů - tentokrát bohužel všichni spoléhali na to, že dokument obstará někdo jinej, žádný fotky tedy nemáme. Je to škoda, půvab některých tanečnic za snímek určitě stál.

Nahoru

Plzeň, Merlin, 6. září 2013
Chotěšov, Pod klášterem, pouťová, 7. září 2013
Páteční termín jsme měli v Merlinu poprvý. Babí léto přišlo před víkendem v nebývalý síle, návštěva byla trochu ucouraná, ale sešlo se to hezky. Ukázala se spousta známých tváří, na ukojení jejich panákových potřeb jsme skoro obětovali část techniky. Taneční rej se tentokrát přelejval do všech částí restaurace, na židle i stoly, zařadili jsme pár improvizačních vložek. Teplý počasí se prodralo dovnitř i přes zapnutou klimatizaci, chvílema bylo neuvěřitelný horko, Mazlík nás musel zalejvat o něco víc. Pěknou zábavičku jsme protáhli do čtvrt na dvě, celkem disciplinovaně sbalili a vyrazili, samozřejmě přes benzínku, k domovu. Když jsme odjížděli, někteří vytrvalci ještě statečně bojovali s žízní. Vydařenej mejdan, fotek vzniklo jako vždycky požehnaně - první sérii najdete tady, druhou pak tady.
V sobotu jsme doplnili aparát a po čtvrtý odpolední už vybalovali a stavěli v restauraci Pod klášterem. Tipy na účast byly odvážný, chvíli po sedmý, kdy jsme začínali, to vypadalo, že žádnej z nich nevyjde, ovšem během prvního bloku, kterej byl tentokrát za světla hodně na poslech, to všechno nabralo ten správnej směr a kolem devátý už bylo plno, sešel se pořádnej dav. Zábava pak chytla ten správnej říz, všechno bylo jak bejt má. Někteří vytrvalci si to s náma dali druhej den v řadě, to už je skoro o zdraví. Končili jsme po několika přídavcích v půl jedný, Bob pak pustil San Francisco a Leaving on a Jet Plane - skončilo, alespoň pro nás, léto. Děkujem pořadatelům z restaurace Pod klášterem a taky Pavlovi, kterej se na tuhle akci přidal k souboru a pomohl s organizací. Byla to velmi vydařená taškařice, atmosféru snad trochu dokumentujou pořízený záběry - první sérii najdete tady, druhou tady.
Dáme si jednovíkendovou pauzu a přeladíme na podzimní provoz. Léto bylo skutečně parádní, počasí nám přálo a lidí přišlo na každou zastávku našeho šapitó dostatečně, byly to hezký zábavky - děkujeme za přízeň, i nadále volte Brufen.

Nahoru

04.09.2013 - Trochu jsme pokecali...
...s Mirkou Svobodovou, vznikl z toho rozhovor o našem cirkusu, kterej vyšel dneska na serveru qap.cz. najít ho můžete tady nebo v příslušný sekci.

Nahoru

Chotěšov, hřiště, 31. srpna 2013
I poslední srpnovou sobotu se soubor sešel časně - od čtyř hodin probíhaly na hřišti soutěže pro děti, zajišťovali jsme reprodukovanou hudbu. Děti soutěžily, my ladili formu... Hrát jsme začali v domluvených sedm, taneční rej zajistily hned od začátku právě ratolesti, postupem večera a s houstnoucí tmou to zhoustlo i na parketu. V deset začalo pršet, žádný stany se tentokrát nekonaly, část publika to vyhnalo k domovu, většina ale zůstala a jela s náma až do půlnoci, kdy jsme vydařenou zábavičku ukončili. V pauze mezi druhým a třetím blokem jeden z diváků zdařile doplnil teorii o koních - není prý v rozporu se zákonem jet na opilým koni, tento musí ovšem mít platný emise, čehož lze dosáhnout zejména kvalitním obrokem...
Balení bylo tentokrát trochu rozvleklý, ne všichni se ho účastnili soustředěně, i přesto se před druhou hodinou podařilo zpátky na základně aparát vyložit. Ondra nocoval u mě, ještě v noci jsme smažili vejce, což byla opět z části snídaně a z části večeře, hned po probuzení jsme pak zasedli do improvizovanýho studia a zhruba tři hodiny dělali na nových demáčích. Hezkej večer, Karel z něj pořídil záplavu momentek.

Nahoru

26.08.2013 - I když sociální sítě nevyhledávám...
...a ani nepoužívám (profil jsem vyřešil tak, že jsem svoji fotku připíchnul na nástěnku do hospody a napsal pod ní, že mi chutná pivo...), pod nátlakem části souboru, která naši stránku na obličejový knize spravuje, a prý i pod nátlakem Vás, fanoušků, umístil jsem odkazující logo do pravý části hlavní stránky. Koneckonců, o jedný z pauz v sobotu ve Stýskalech jsem vyslechl rozhovor dvou asi sedmiletých hochů, kterak náš profil najít. Inu tak...
Luboš před nedávnem poslal sestříhlý video na Čarodějku z Radčic, odkaz je zde nebo v příslušný sekci. Bigbít naživo je vždycky jinej než z desky, nevim, jestli se dá na video úplně všechno zachytit, bigbít by se měl zažít...
Podle dostupných zpráv je soubor po víkendu zatím silně zdecimovanej - někteří ulehli, někteří nemluví a někteří se ztratili (tedy po tom, co spořádali větší než malý množství omamných tekutin). Těšíme se na další destruktivně zábavnej večer.

Nahoru

Hracholusky, Nový most, 23. srpna 2013
Stýskaly, 24. srpna 2013
Na Novej most jezdíme pravidelně už osmej rok, tentokrát to poprvý vyšlo na pátek. Když jsme dorazili na místo, seděl u bistra akorát Pavel, dlouholetej a věrnej fanoušek, a pořadatelé, který neskrývali skepsi právě z pátečního termínu. Nazvučili jsme a chvíli po osmý začali, v tý chvíli už bylo jasný, že obavy byly zcela lichý - lidí přišlo dost, během první série doběhli i opozdilci, večírek záhy chytil správnej říz. Bylo všechno, co bejt mělo a co k bigbítu patří. Soubor hrál v nevídaný pohodě, která vyústila v několik improvizačních vložek, kromě Louie Louie, kterou jsme tohle léto dali už několikrát, jsme přednesli i standardní blues Někdy se jdu opít a to i navzdory tezi, že blues je dobrý v situacích, kdy dojdou ženský nebo prachy a že právě proto blues nehrajem, aby nám ženský ani prachy nikdy nedošly... Skvělej mejdan jsme po několika přídavcích zakončili v jednu. Balení proběhlo rychle a spořádaně, část souboru pak vyrazila k domovu, část souboru se, plánovaně, protože kvůli moderování nohejbalovýho turnaje a reprodukovaný hudbě měl stát aparát ve Stýskalech už v osm ráno, vydala rovnou na další štaci. Do Stýskal jsme dorazili po třetí hodině raní, na doposud zaplachtovaným kamionu připravili spacáky, ale dojmy z večírku vyžadovaly řádnou konzultaci, asi hodinu jsme ničili ty části organismu, který se nám na Hracholuskách zničit nepodařilo...
Ráno, po dvou a půl hodinách mrákotných mdlob, jsme vstávali v sedm a skutečně se nám, i po předchozí noci, podařilo aparát zprovoznit včas. Michal pak odjel k domovu vypomáhat při domácí marodce s hlídáním juniora, já s Fandou a Mazlíkem jsme dodělali světla a mikrofony. Někdy kolem poledne začaly bejt znát první následky opotřebování, upadli jsme tedy s Fandou za náklaďákem do posilujícího spánku, Mazlík jako jedinej vydržel a po příjezdu Karla si dal i vyhlídkovej let helikoptérou (Výňatek z mobílní komunikace: "Mami, letěl jsem vrtulníkem." "Do Plzně ? Do Prahy ? Ve kterým jsi špitále ?"). Stihli jsme ještě sledovat boje o vítězství v nohejbalovým turnaji, kterej od rána probíhal, pak jsme nazvučili a chvíli po osmý spustili. I do Stýskal přišel početnej dav, někteří pili už od rána, někteří je rychle dohnali - kdyby se války vedly chlastem, část stýskalskýho publika by se určitě přihlásila do první linie určený k obětování. Jemnej vítr ke mě párkrát zavál i vůni rostlin, ze kterých se smí vyrábět lana a provazy, nikoli ale cigarety kornoutovitýho tvaru. Vyhlásili jsme, že nevíme, jestli jsme veřejnoprávní nebo komerční vysílání, takže v rámci vyrovnanosti pořadu zdravíme všechny žháře - na parketu plným hasičů to vzbudilo zaslouženej odpor, museli jsme to pak mnoha pozdravy do jejich řad napravit. Pozdravili jsme i mladej pár, kterej se před rokem seznámil právě na zábavě skupiny Brufen a láska jim zatím vydržela, popřáli jsme jim minimálně další rok, než se na místo činu vrátíme a věnovali píseň Prokletí. Bujarej večírek jsme zakončili v jednu, balení mezi kelímkama a nezbytným zůstatkem po taneční zábavě bylo i druhej den v řadě disciplinovaný. Domů jsme dorazili v půl čtvrtý, vychutnal jsem si výdobytky civilizace, jako jsou teplá voda nebo postel...
Byl to velmi vypečenej víkend, zdravíme všechny, který jsme pozdravit nestihli nebo zapomněli a děkujem za přízeň a návštěvu, příště zase volte Brufen, protože je vždycky naděje, že to bude ještě lepší. Ono sice nebude, ale naděje je sama o sobě velmi silnej pocit...
Fotky z Hracholusek najdete tady a tady, ty ze Stýskal pak tady.

Nahoru

Radčice, 17. srpna 2013

V Radčicích jsme byli poprvý. Návštěvu určitě ovlivnil fotbalovej mač mezi Viktorkou a Spartou, potřebnej počet diváků ale dorazil, tančilo se skoro od začátku. Jedna z dívek pod podiem krásně voněla mýdlem, vytvářelo to zajímavej kontrast ke všudypřítomný chemii, během večera ale všechny vůně i pachy splynuly - ne všechno se děje automaticky, je potřeba správných impulsů, a to i pro splynutí... Ve druhý sérii došlo k výpadku proudu, po neplánovaný pauze už jističe nápor vydržely. Přišlo několik známých (zejména z Merlinu), na soupisce cirkusu tentokrát chyběl Mazlík, kterej na pohanský slavnosti pekl ovci. V poslední sérii jsme vyřídili spoustu gratulací, jeden z oslavenců si s náma dal standardní opus, na podiu už mi to trochu splývalo (asi došlo ke správnýmu impulsu), slyšel jsem i nástroje, který jsme v sestavě nikdy neměli (například příčnou flétnu)...
Hezkou zábavu jsme zakončili ve čtvrt na dvě, balení tentokrát bylo téměř příkladný. Při večeři pak Bob konečně pochopil kouzlo bolešinskýho slangu. Pěknej večírek, jsou z něj fotky - první sérii najdete tady, druhou tady.
Tácek s věnováním od oborských hasičů, kterej jsem minule zmiňoval, jsme nezapomněli, našel se v dodávce - nic opravdu důležitýho se ztratit nemůže...

Nahoru

Obora, 9. srpna 2013
V Oboře jsme byli poprvý. Od rána pršelo, naštěstí je to jedno z míst, kde mají pořadatelé možnost přesunout zábavu do sálu (i když po tom, co jsme viděli útulný sezení u hasičárny, nám to přišlo trochu líto), takže se mohlo i přes vodu hrát. Postavili jsme a nazvučili, večírek jsme odstartovali asi dvacet minut po osmý hodině. Od začátku bylo jasný, že to bude taškařice vyvedená a taky byla, taneční rej začal velmi záhy. Hasiči z Obory navštěvujou zastávky našeho šapitó poměrně často a vždycky se vytasí s nějakým songem na přání, tentokrát jsme prohnaně všechny písničky, který si za poslední půlrok objednali, zařadili do playlistu rovnou. A i když víme, jak to místní dokážou rozjet a rozezpívat, masakr při Malý nevinný nás překvapil natolik, že jsme po dlouhý době uhnuli ze zajetých regulí a na konci zmíněnej opus zopakovali. Velmi hezkou zábavičku jsme zakončili (po několika přídavcích) po jedný hodině, dali večeři a zabalili, s nošením aparátu pomáhala půlka pořadatelskýho mančaftu, škoda, že jsme zapomněli na stole pro kapelu tácek s věnováním. Když jsme opouštěli sál, vyprovázelo nás skandování a potlesk, to se nestalo asi ještě nikdy. Zdravíme Oboru, byl to pořádnej večírek, rádi se vrátíme. Fotilo se hodně - první sérii fotek najdete tady, druhou pak tady.
Je to rok (a pár dní), kdy jsme si v Železný Rudě plácli po krátkým (ale intenzivním) zkušebním koketování s Ondrou coby novým kytaristou našeho cirkusu. Je neuvěřitelný, jak čas letí, když všechno jede jak má...

Nahoru

Hracholusky, Kotva, 3. srpna 2013
Horní Lukavice, 4. sprna 2013, support Kabát revivalu Plzeň
Minulej rok nám na Kotvě počasí nepřálo a nakonec jsme to kvůli dešti museli odpískat, letos sice bylo horko k padnutí, ale voda přišla až na zpáteční cestě v půl třetí ráno.
Postavili jsme, nazvučili (zvučil Fanda, Bob měl volno) a v půl osmý začali. Hned od začátku byla návštěva slušná a hned od začátku byla taky taneční, postupem času a s padající tmou se to na parketu pěkně zahustilo, rej to byl se vším všudy. Velmi povedenou zábavičku jsme zakončili o půlnoci, pár kousků jsme ale ještě pro všeobecný přání přidávali. Balení bylo poměrně disciplinovaný, už zmíněná voda přišla až čtyři kilometry před základnou, Ondra to měl ovšem o něco dobrodružnější... Moc hezkej večer to byl, je to poznat i z dokumentace.
V neděli jsme vyrazili předskočit Kabát revivalu na parket do Horní Lukavice. Udělali jsme zvukovku a když jsme řešili změny v playlistu, přišla bouřka, jakou jsem už dlouho neviděl - lítaly plachty, lítaly popelníky, lítaly barely na odpad... Technika od Kabátu držela mixy, vydatně jim v tom pomáhal Fanda, kterej dešti nastavil záda a kterýho to mromočilo na kost, kapela chránila podium. Napršelo skoro do všeho, po krátký konzultaci zvukaře s pořadatelem se zábava zrušila. Když jsme dorazili domů, na základně nešla elektrika, chvíli jsme bojovali s otevíráním dveří. Elektrika nešla ani v hospodě, kde jsme potom až do zavíračky sosali teplý pivo... I ze zábavy, která se nekonala, máme pár momentek.

Nahoru

Staňkov, U lávky, 27. července 2013
Chotěšov, hřiště, 27. července 2013, support Kabát revivalu
Horšovský Týn, bar Kobra, pouť, 28. července 2013
Jak praví klasik - rock and roll to není prdel... Pekelně horkej víkend jsme zahájili v parným sobotním odpoledni ve Staňkově na pouťový scéně U lávky. Týden před vystoupením byl kapku zmatek v časech, nakonec to pořadatel uladil a hráli jsme od čtyř. Když jsme dorazili na místo, hasičský hadice zkrápěly vysušenej štěrk. Postavili jsme, nazvučili a za doprovodu kolotočářský produkce od vedle začali v plánovaných 16.00. Po odehrání dvou songů neunesla všeobecný horko tepelná pojistka na zesilovačích, byla z toho dvacetiminutová neplánovaná pauza, kdy chudák zvukař chladil a chladil (chvíli to vypadalo, že to skončí kýblem vody a bude konec definitivní). Když aparát naskočil, odmydlili jsme většinu plánovanýho playlistu, pozdravili se s právě dorazivší skupinou Telefon a vyrazili do Chotěšova. Na místním fotbaláku už Pavel se Štičkou, standardní zvuková technika Kabát revivalu, drátovali podium, až se z nich kouřilo. Když jsme po sedmý hodině spustili, kouřilo se i z nás. S jednou krátkou pauzou jsme si dali dvou a půl hodinovej set, během kterýho došly všechny zbývající suchý svršky i spodky. Soubor pak, s vidinou dalšího peklíčka v neděli, udržel disciplínu a po pár kouscích Kabát revivalu se odebral na základnu, naložil aparát na neděli a rozešel se do peří. Kabát revival hrál dlouho, zvuk byl silnej a průraznej a ač bydlím zhruba kilometr od fotbaláku, dal jsem si z otevřenýho okna skoro celej zbytek jejich koncertu. Karel s Mazlíkem pořídíli snímky, ty ze Staňkova jsou tady, z Chotěšova pak tady.
V neděli jsme vyráželi ve dvě, už při zastávce v jednom z holýšovských marketů za účelem doplnění tekutin z nás lilo, na místě při stavění aparátu se to výrazně zhoršilo. Začínali jsme v pět, zejména první dva bloky byly tepelně velmi výživný a skoro pod všema artistama vznikaly louže. Příjemná zábavička chytla ten správnej směr až když skončil hlavní program na náměstí, o to to pak ale bylo výživnější. Trochu jsme přetáhli desátou hodinu, nezdálo se, že by to někomu vadilo. Vyměřený jsme to měli přesně - hned po posledním songu začalo pršet, balili jsme v dešti, takže co nebylo propocený a prosolený, stačilo ještě zmoknout... V baru Kobra jsme byli poprvý a doufáme, že se mezi místní příjemnej personál zase vrátíme, byl to fajn večírek, jsou i momentky.
Oba dva dny jsme zařadili standard Louie Louie, v tomhle počasí to ani jinak nešlo, prostě to k tomu svádělo - možná už bych se mohl naučit text... Velmi vypečenej víkend to byl.
Náš mrzkej cirkus asi nikdy neotiskne tlapy do chodníku na Hollywood Boulevard v LA, otisknul je tedy aspoň do chodníku u Šantorových - Pavel, kterej s náma odjezdil spoustu zábav, zvěčnil náš cirkus do betonu na svým panství...

Plzeň, Merlin, 19. července 2013
Hoštičky, 20. července 2013, jako support Kabát revivalu
V pátek jsme, oproti původnímu plánu a nezvykle v létě, hráli v plzeňským Merlinu. Venkovní teplota zrovna nenahrávala klubovýmu vystoupení, návštěva byla ucouraná, nakonec ale dostatečná a příjemná.
Začínali jsme po půl devátý, po prvním bloku na poslech se to ve druhým změnilo v moc pěknej rej. Na podiu i pod ním vzniklo pekelný horko, nezabránila mu ani zapnutá klimatizace. Zahráli jsme pár neplánovaných opusů na přání (velmi se těšíme do Obory, tamní hasiči mají vážně dobrej vkus...), oprášili pár songů, který nějakou dobu nezazněly, a když byl plážovej večírek v plným proudu, dali jsme si z odpalu i cover od skupiny Kingsmen, kterej hrály snad všechny pořádný rock´n´rollový kapely, Louie Louie (vzpomněli jsme s Michalem na časy s The Wrongs, kdy jsme tuhle věc mydlili každej víkend). Opět se potvrdilo, že rock´n´roll je jenom jeden a skoro vždycky funguje - neuděláš nic.
Zábavička se nám protáhla do půl druhý, balení a nošení (toho jsem se moc neúčastnil) bylo rychlý. Prázdný žaludky nás potom zahnaly na obvyklou zastávku na sulkovský benzínce, obžerství tam vyvinutý bylo značný. Moc pěkná taškařice to byla, jsou z toho fotky.
V sobotu jsme vyráželi v šest. Časová rezerva, kterou máme skoro vždycky, se tentokrát vyplatila - Fanda u Borov nedostal přednost, kterou na hlavní silnici dostat měl, a došlo ke kolizi. Naštěstí se nikomu nic nestalo, vozidlo bylo schopný pokračovat, dojeli jsme včas.
V Hoštičkách bylo příjemně, když jsme v zapadajícím slunci zvučili, bylo to skoro kýčovitě idilický... Začínali jsme v devět. Jako předkapela jsme to měli trochu složitější, ale nakonec se nám během naší hodinky a půl podařilo pár diváků roztančit a dočkali jsme se i skromných ovací. O to víc potěšily pochvaly po konci našeho setu. Poslechli jsme ještě pár songů Kabát revivalu a vyrazili k domovu.
I tentokrát byla benzínka. Když Fanda při placení prohlásil "já ji mam jak pes", pan pumpař bez mrknutí oka odpověděl "tak hlavně jeďte opatrně"... Jsme sice často banda nezvedená, ale řidiče máme vždycky stoprocentně střízlivý (nehledě na to, že v tý chvíli by Fanda neuřídil ani nákupní vozík).
Hezkej večer, druhej v řadě, moc povedenej víkend. I z Hoštiček máme pár obrázků.

Nahoru

Holýšov, Pekelný ostrov, 13. července 2013
Všekary, 13. července 2013
Na akci podobný velikosti, jako je Pekelný ostrov, jsme se podívali poprvý. Přijeli jsme včas, nasáli atmosféru, nazvučili a zahnali nervozitu. Na první scéně odehráli svůj set Jaksi Taksi, na druhý scéně jsme hned po nich začínali my. Velmi mě překvapila vstřícnost a pohoda festivalovýho publika - i když to s náma někteří věci znalí odzpívali od začátku do konce, většina přítomných patrně viděla náš cirkus poprvý, přesto nás přijala vlídně a vytvořila moc příjemnou atmosféru - staří matadoři podupávali do rytmu, krásný mládí předvedlo pár svůdných pohybů - naše hodinka nám utekla hodně rychle a vážně jsme si to užili. Pozdravili jsme pár známých a zatímco na vedlejším podiu hrálo Sto zvířat, naskákali jsme do aut a vydali se přes kopec předvést další číslo.
Hasičská soutěž ve Všekarech byla při našem příjezdu v plným proudu, v klidu jsme postavili a mezi jednotlivými útoky i nazvučili. Můj monitor s náma pořád moc nemluvil, naštěstí byla připravená náhradní alternativa. Závody se o něco protáhly, zábavičku jsme odstartovali v sedm večer. Za světla chvíli trvalo, než se našli první tanečníci, o to víc jich přibylo s příchodem tmy. Na přání pořadatele jsme nastavili program o neplánovanou sérii, tím se celá taškařice protáhla skoro do jedný, kdy už celej soubor vážně padal na hubu - při tradičním "nemůžou" už jsme fakt nemohli, přidali jsme dva obvyklý standardy a definitivně opustili podium. I přes všeobecnou únavu bylo balení příkladný a rychlý (nebo možná právě proto - každej už se viděl v posteli...), zhltli jsme večeři a vyrazili k domovu. Spát jsem šel kolem třetí s pocitem, že mě přejel buldozer, ale jak praví klasik - na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti mrazem, na pokraji smrti vysílením, ale stálo to za to... Moc hezkej den to byl, děkujeme za přízeň na obou zastávkách našeho šapitó. Pár snímků z Pekelnýho ostrova najdete tady, bohatou dokumentaci z večerní taškařice ve Všekarech pak tady.

Nahoru

10.07.2013

Včera večer vysílalo Rock rádio náš malej příspěvek - poslechli jsme ho téměř kolektivně v putyce, archiv rádia najdete tady (Rockpalác 130709).

Nahoru

Hracholusky, Nový most, 6. července 2013
U bistra na Novým mostě hrajeme každý léto už drahně let, začínali jsme pod polorozpadlou boudou z lešenářských trubek, od minulýho roku tam mají pěkný dřevěný podium. Po cestě jsme se malinko zdrželi, dodávka s aparátem se vracela pro zapomenutý plachty, i tak jsme ale postavili a nazvučili včas (a nepršelo).
Začali jsme krátce po osmý hodině, velmi pěkná návštěva se hned záhy zčásti roztančila. V půlce první série Bob na chvíli ztratil kontrolu nad mixem, od tý doby s náma můj odposlech spíš nemluvil než mluvil, vzpomněl jsem si na doby úplných začátků, kdy jsme hráli a zpívali "naslepo" - dneska už jsme zhýčkaní, dost jsem se trápil...
S postupujícím časem a přibývající tmou přibývalo i tanečníků, neodradila je ani prasklá struna na base a neplánovaná přestávka. Po třetí sérii publikum kapku prořídlo, rodiny, který vyrazili na zábavu v kompletní sestavě, začaly zahánět ratolesti do postelí. I tak zůstalo tancechtivých dost, končili jsme po povolený policejní hodině. Kapela vyhlašovala v průběhu večera několik ztracených předmětů, všechny se vrátily ke svým majitelům, jen poslední postrádanou náušnici si dotyčná musela najít sama zatímco soubor už balil.
Po cestě domů jsme stavěli na stejný benzínce jako před čtrnácti dny, Fanda tentokrát místo řečí o dietě držel basu a přežral se s náma.
Moc hezkej večírek to byl, dokumentující záběry to jasně ukazujou... V srpnu se na Novej most vrátíme, netradičně v pátek 23.8.

Nahoru

02.07.2013 - V obecním rozhlase naší domoviny...
...jsme už párkrát vyhlášeni byli, vždycky samozřejmě v souvislosti s plánovanou akcí s naší účastí. Dneska jsme tohle pomyslný embargo maličko prolomili a natočili příspěvek do pořadu Rock palác, kterej vysílá, alespoň v okolí, velmi oblíbený Rock rádio (Rock je slušná muzika...). Spolu s náma se natáčení pořadu účastnil Pavel Bošek z už dříve spřátelený kapely Chai (na podiu jsme se potkali ve Staňkově a hlavně v Železný Rudě, kde by bez chaiáckých paliček Michal vůbec nehrál). Takže, v úterý 9.7. ve 21:00 nalaďte 95,2fm (nebo příslušnou přidruženou frekvenci) a poslechněte si, co jsem o nový desce a cirkusu vůbec dneska nablekotal (jel jsem tam autem, většinou mluvím k lidem až po čtvrtým pivu, takže to bylo dost toporný...). Děkujeme Marku Kupkovi za pozvání.
Technika jest věcí nevyzpytatelnou - fotky ze křtu Bob nakonec v koši objevil (a jak podotkl Luboš - naštěstí nevynášejí smetí tak často), takže druhou várku obrázků ze křtu najdete tady, za sérii třetí pak děkujeme kamarádkám a kamarádům do Bolešin.

Nahoru
TOPlist